E-shop

Kategorie

Před mnoha a mnoha lety, žili v hlubokém amazonském pralese dva Indiáni - muž a žena. Byl to nejšťastnější pár v celém kmeni. Všichni je měli rádi, protože byli velmi pracovití a ochotně pomáhali ostatním. Jen jedna věc je trápila. Neměli žádné děti.

Nejvyšší indiánský bůh Tupa se nad nimi slitoval a dal jim překrásného syna. Jeho dar je učinil ještě šťastnější , respektovanější a pracovitější něž byli předtím.

Jejich syn rostl a stal se jedním z nejlepších chlapců kmene. Patřil mezi nejsilnější a nejchytřejší , výtečně ovládal luk a šíp a byl také jejich nejlepším stopařem. Všichni ho měli rádi pro jeho dobrosrdečnost. Když zrovna neobjevoval tajemství džungle, pomáhal své matce s každodeními povinostmi. Pomáhal také otci, při chytání ryb a při lovu, ale neměl rád zabíjení zvířat a tak lovil  jen v případě, že jeho kmen potřeboval potravu.

Chlapec se brzy naučil téměř vše o amazonské džungli. Členové jeho kmene byli přesvědčeni, že umí mluvit s opicemi, prozpěvovat si s ptáky a dokonce, že umí přelstít i hady. Znal všechno o chování zvířat lépe než kterýkoliv indiánský chlapec v kmeni

Jen jednu věc neznal. Nikdy se dozvěděl o Jurupari, zlém duchu, který se skrývál v srdci džungle. A ani nemohl nic vědět o Jurupari, protože starší kmene si mysleli, že byl stalé velmi mladý na to, aby slyšel tak hrozné zvěsti.

Znalostí džungle indiánského chlapce se staly tak věhlasné, že se o nich dozvěděl dokonce i sám Jurupari. Zlý duch se hrozně rozzuřil, když viděl, že tak mladý chlapec, je respektován lidmi, zvířaty i ptáky. Jurupari se rozhodl, že se pomstí. "Nemohu dopustit , aby žil chlapec tak dokonalý ", mumlal si, když osnoval své plány.

Indiánský chlapec miloval sběr exotického ovoce a často odběhl sám do džungle, aby se vyšplhal na vysoké stromy a vrátil se domů s plným košíkem ovoce pro svou matku. Jurupari zavětřil svou příležitost. Proměnil se v hada, ukryl se vysoko v koruně chlebovníku a čekal až odpoledne přijde chlapec, aby si natrhal ovoce.

Vzhledem k tomu, že chlapec se hadů vůbec nebál, neměl strach ani tentokrát, když lezl vzhůru, aby si natrhal chlebovníky a uviděl velkého hada. Jurupari zaútočil a jeho jedovaté zuby se zabořily do chlapcovi paže. Chlapec, ochromen sílou jedu zlého ducha, spadnul ze stromu mrtvý na zem.

Když se nevrátil ani po západu slunce, tak jako obvykle, muži kmene ho šli hledat. Netrvalo dlouho a našli, jeho tělo pod stromem obrovského chlebovníku se stopami po hadím kousnutí. Nejprve tomu nechtěli ani věřit, protože věděli, že chlapec znal všechno o hadech v džungli a že by se od nich nikdy nenechal uštknout. Chvíli se o tom dohadovali, až ten nejstarší prohlásil: " Musel to být Jurupari. To bylo jediné tajemství džungle, které neznal. My jsme mu to nikdy neřekli.

Všichni Indiáni z jeho kmene, ale i z kmenů sousedních, byli velmi smutní. Velký indiánský bůh Tupa byl také hluboce zarmoucen. Najednou zaznělo obrovské burácení hromu, ikdyž na obloze nebyl ani mráček. Pouze matka mrtvého chlapce porozuměla poselství, které zaslal Tupa celému kmeni. "To je Tupa", řekla. Chce nás utěšit nad ztrátou tak výjimečného syna. Říká, ať zasadíme jeho oči do půdy džungle. Ty oči vyrostou a stane se z nich zázračná rostlina, která vyléčí mnoho našich nemocí."

Tak se i stalo. Oči chlapce byly pečlivě zasazeny do půdy džungle a netrvalo dlouho a nová rostlina vyklíčila. Indiáni ji nazvali "gwa-ra-ná" neboli guarana, což v jejich jazyce znamená, "ovoce jako oči lidí". Obyvatelé Amazonie dodnes používají prášek z rostliny guaraná jako lék. A ne jen oni. Má se za to, že je to jedna z nejlepších rostlin Amazonského pralesa.